Stopy historie

Sametová revoluce v Plzni

Sametová revoluce v Plzni

Komunisté, kteří se v Československu zmocnili vlády v roce 1948, vládli stejně bezohledně jako nacisté. Plzeňané proti nim neúspěšně povstali již v roce 1953 v souvislosti s měnovou reformou. I díky vojenské okupaci Československa sovětským Ruskem a jeho spojenci v roce 1968 se komunisté udrželi u moci až do sametové revoluce v listopadu 1989.

Ta i v Plzni vypukla jako reakce na brutální potlačení pražské studentské demonstrace k uctění 50. výročí zavraždění studenta Jana Opletala nacisty. Již v sobotu 18. listopadu 1989 zákrok policie proti pražským studentům veřejně odsoudili plzeňští divadelníci. V následujících dnech se ke stávkujícím divadlům připojili také studenti vysokých škol. První větší plzeňská demonstrace proti komunistickému režimu proběhla v úterý 21. listopadu na náměstí Republiky.

V té době bylo v Plzni založeno Občanské fórum, které sdružovalo aktivní protivníky komunistického režimu. Ti spolu se studenty a divadelníky požadovali nejen vyšetření brutálního zákroku komunistické policie proti studentům v Praze, ale i svobodné volby a konec komunistické diktatury. Když se ke generální stávce 27. listopadu přidali i dělníci ze Škodovky, bylo i v Plzni bylo prakticky rozhodnuto.

Definitivní tečkou za listopadovými událostmi byla volba někdejšího bojovníka proti nesvobodě a politického vězně Václava Havla československým prezidentem.

Aktivity pro chytré hlavy:

Přečtěte si vyprávění o tom, jak se žilo (nejen) Plzeňanům v době komunismu a jak zde proběhla sametová revoluce.

Text otevřete kliknutím sem

Pokuste se doplnit následující text. Pokud jste si pečlivě přečetli výše uvedené vyprávění, nebude to pro vás nic složitého:

Kdo byl kdo? Poznáte významné osobnosti, jejichž jména jsou úzce spjatá s událostmi v Československu za vlády komunismu? Přiřaďte je správně.

Zajímá vás, jak probíhala sametová revoluce v jejím hlavním dějišti – v Praze? Navštivte online výstavu Národního muzea nebo se podívejte na vzpomínky pamětníků. Jejich vyprávění i dobové fotografie najdete zde.

Sametová revoluce, to nebyly jen vážné projevy na tribunách a skandování hesel v ulicích. S událostmi roku 1989 se pojí také řada písní. Poslechněte si dvě z nich, které se staly symbolem sametové revoluce a touhy obyvatel Československa po svobodě. Pokud budete mít chuť, zkuste si je také zazpívat. Texty najdete pod videem.

Píseň „Modlitba pro Martu“ takto zazpívala Marta Kubišová z balkonu nakladatelství Melantrich demonstrantům na Václavském náměstí v Praze 21. listopadu 1989. Tato skladba původně vznikla v roce 1968 pro televizní seriál „Píseň pro Rudolfa III.“. Vzhledem k tomu, že byla poprvé zveřejněna v době invaze vojsk Sovětského svazu a jeho spojenců do Československa, stala se symbolem českého odporu vůči okupaci. Komunisté v období normalizace tuto píseň zakázali a Martě Kubišové znemožnili další vystupování. „Modlitba pro Martu“ tak mohla znovu veřejně zaznít až v listopadu 1989.

Text písně otevřete kliknutím sem

Takto zazpíval svou píseň „Náměšť“  Jaroslav Hutka – přítel Václava Havla a signatář Charty 77, který v roce 1978 kvůli soustavné policejní šikaně emigroval do Nizozemí a posléze do Německa. Do Československa se vrátil 25. listopadu 1989, kdy rovnou z letiště zamířil na manifestaci Občanského fóra na Letné, kterou vidíte na videu. Píseň se jmenuje „Náměšť“ podle obce Náměšť na Hané, kde se měl v srpnu roku 1973 konat hudební festival, na němž měla tato píseň poprvé zaznít. Festival byl ale nakonec komunisty zakázán a jeho účastníci rozehnáni.

Text písně otevřete kliknutím sem

Skip to content