Pobití Bavorů pod hradem Plzní

Když německý císař Ota II. vyhnal bavorského vévodu Jindřicha, pronásledoval jej až do Čech. Zde se císařští válečníci utábořili pod hradem Plzní a dokonce se šli vykoupat. A právě při té příležitosti na ně české vojsko zaútočilo a mnoho jich pobilo. Díky této „bitvě“ byla Plzeň poprvé zmíněna i v zahraničních kronikách.

Proto víme, že hrad Plzeň vznikl v druhé polovině 10. století, pravděpodobně jej založil kníže Boleslav II., a to jako významné středisko správní, soudní obchodní i náboženské. Správu kraje vykonávali jménem knížete krajští úředníci. Na Plzeňsku to byli po řadu generací členové rodu Drslaviců, kterým patřili například Žinkovy, Potštejn a hrad Litice.

Aktivity pro chytré hlavy:

Poslechněte si vyprávění o pobití Bavorů pod plzeňským hradem.

Transkripce textu

Bitva u Plzně

K bitvě u Plzně došlo roku 976. Tou dobou vládl Svaté říši římské císař Otta II., který se nepohodl se svým bratrancem, bavorským vévodou Jindřichem. Jindřich, zvaný Svárlivý, se totiž chtěl zmocnit císařského trůnu. Císař Otta II. si to samozřejmě nenechal líbit, Jindřicha zajal, zbavil ho vévodského titulu, a dokonce ho vyobcoval z církve. Tím se celá věc zdála být vyřešena.

Jenže v roce 976 se Jindřichovi podařilo ze zajetí uprchnout. Na útěku zamířil rovnou do Prahy – za svým přítelem, českým knížetem Boleslavem II. Císař to tak ovšem nemohl nechat a vyslal za uprchlíkem do Čech vojsko.

První hrad, na který cizinci přicházející z Bavorska do Čech narazili, byl hrad plzeňský. Staré zprávy dokonce uvádějí, že ležel na hranicích české země. Vojáci německého císaře Otty II. se pod hradem utábořili a počínali si přitom až překvapivě bezstarostně.

Ačkoli se nacházeli na nepřátelském území, rozhodli se, že si dopřejí osvěžující koupel. Přitom nepostavili stráž ani ke svým svrškům, ani do tábora. A to byla osudová chyba. České vojsko připravené na hradě překvapené Bavory přepadlo a pobilo.

O rok později se český kníže Boleslav II. takticky spřátelil s císařem, za což obdržel mnohé pocty. Císaři se nakonec poddal i vzpurný vévoda Jindřich Svárlivý. Stalo se tak v roce 983.

Bitvou u Plzně vstoupila Plzeň do českých i evropských dějin. Byla zmíněna i v kronikách od českých končin velmi vzdálených. Nejvíce se o ní dočteme v kronice saského biskupa Dětmara. A to navzdory faktu, že spíše než o bitvu u hradu Plzeň ve skutečnosti šlo o pobití bezbranných vojáků na loukách mezi Starým Plzencem a Koterovem.

V Dětmarově kronice se píše: „A tu nepřítel obrněný přicházeje, je nahé ve stanech i na zelenajících se lukách pobil a se vší kořistí se radostně bez pohromy vrátil. Císař však, když uslyšel o takovéto porážce svých mužů, vrátil se přímo zpět ke svému městu, které se jmenuje Kouba, a v příštím roce teprve si podrobil uvedeného vévodu, když se utekl do Pasova.” (Dětmar z Merseburku)

Zkuste vyluštit křížovku (pomohou vám informace, které jste právě slyšeli v textu o bitvě u Plzně):

1. Jaké přízvisko měl Jindřich?

2. Jak se jmenoval český kníže, k němuž se Jindřich uchýlil.

3. Jak se jmenoval německý císař, se kterým se Jindřich nepohodl?

4. Co si dopřávali němečtí vojáci, když na ně zaútočilo české vojsko?

5. Jak se dnes jmenuje obec, v jejímž katastru leží původní plzeňské hradiště?

6. Za kolik let od útěku ze zajetí se Jindřich znovu poddal císaři?

7. Jak se jmenoval autor kroniky, v níž se objevil popis bitvy pod hradem Plzní?

Tajenka: Z původního plzeňského hradiště se dochovala… ŘEŠENÍ

Z textu jste se dozvěděli, že císař vyobcoval Jindřicha Svárlivého z církve. Co si myslíte, že to pro Jindřicha znamenalo?

Zde si můžete ověřit svou odpověď

V titulku této kapitoly zmiňujeme „pobití Bavorů“. Mohli bychom napsat také „pobytí Bavorů“? Proč ano/ne?

Zde si můžete ověřit svou odpověď