Plzeňská pošta
Plzeň náležela k důležitým poštovním zastávkám již od počátku 17. století. Pošta však nesloužila jen pro doručování zpráv. Už od pobytu Rudolfa II. v Plzni sloužily poštovní stanice i pro dostavníky, které převážely cestující. První opravdový poštovní úřad zde však byl zřízen až počátkem 19. století. Zásilky doručovali poštovní pacholci, kteří s sebou zároveň nosili brašnu, do níž vybírali dopisy k odeslání. První poštovní schránka se totiž v Plzni objevila až v roce 1855. Pošta postupně rozšiřovala své služby i způsob dopravy poštovních zásilek, které nyní putovaly jak po silnici, tak i po železnici.
Největší změnou v oblasti doručování zpráv byl ovšem vynález telegrafu a později telefonu, jehož výhody začali Plzeňané využívat nedlouho poté, co byl vynalezen.
Aktivity pro chytré hlavy:
Přečtěte si text o historii plzeňské pošty a udělejte si jednoduchý kvíz.
Pravidelné poštovní spojení zavedl v českých zemích na žádost císaře Ferdinanda Antonio Taxis již v roce 1526. O rok později začal s budováním stálých poštovních stanic. V nich se cestující mohli osvěžit, jízdní kurýři vyměnit koně. Historie plzeňské pošty se však začala psát až na konci 16. století, tedy v době, kdy ve městě pobýval císař Rudolf II. Poštovní dostavníky i kurýři tehdy putovali mezi Plzní, Prahou i dalšími městy monarchie. Plzeň tak již od počátku 17. století náležela k důležitým poštovním zastávkám. Jezdilo se tehdy přes ni z Prahy do Klenčí a bavorského Řezna (Regensburg).
V roce 1818 byl v Plzni zřízen „Úřad koníren poštovských“, od roku 1838 začaly jezdit rychlé dostavníky (diligence) do Českých Budějovic, Prahy, Chebu a do Mnichova nad Lesy (Waldmünchen). Když začaly být v roce 1832 stavěny státní silnice, využívala je pochopitelně i pošta. V první polovině 19. století se Plzeň stala významnou křižovatkou poštovních cest. Do Prahy od roku 1833 jezdil dostavník denně, do Klatov třikrát týdně, spojení bylo i s Mariánskými Lázněmi a Horšovským Týnem. Po staré norimberské silnici jezdila pošta přes Plzeň do Stříbra, Boru a Tachova. V letech 1827-1832 byla postavena silnice do Nepomuku, v roce 1843 do Lokte a v roce 1847 silnice do Plas. V první polovině 19. století se tak Plzeň stala významnou křižovatkou poštovních cest.
První poštovní úřad stál pravděpodobně v dnešní Riegrově ulici, poté na Říšském (dnes Jižním) předměstí. Poštu již tehdy řídil stát, avšak jednotlivé poštovní úřady byly v rukou soukromníků. O doručování listovních i peněžních zásilek se staral „postilion“ zvaný také „poštovní pacholek“. Označení poštmistr se vžilo až později. Zásilky roznášel listonoš, který svůj příchod ohlašoval dřevěnou klapačkou.
Dopisy v obálkách opatřené poštovní známkou bylo možné v Plzni odesílat od roku 1850, ovšem první poštovní schránka byla zřízena až v roce 1855. Od roku 1845 začaly být poštovní zásilky přepravovány i po železnici. O dva roky později se vedle kolejí objevily telegrafní sloupy.
První telegraf byl v Plzni uveden do provozu v roce 1858 na poště v Resslově ulici. Ještě převratnějším objevem než telegraf se koncem 19. století stal telefonní přístroj. Ten v Plzni zavedla soukromá společnost již v roce 1883, tedy pouhých sedm let poté, co ho Alexander Graham Bell vynalezl. Do telefonní sítě bylo v té době zapojeno pouze 11 stanic. Pařila k nim například radnice, hasiči a pozorovatelna na věži kostela sv. Bartoloměje.
Stavbu budovy dnešní pošty v Solní ulici schválilo obecní zastupitelstvo v roce 1893. Veřejnosti začala sloužit o dva roky později, a to včetně telegrafu a meziměstské telefonní ústředny. Médiem brzké budoucnosti se však měla stát bezdrátová radiotelegrafie. S tou se mohli lidé v Čechách poprvé seznámit na jubilejní výstavě v Praze v roce 1908.
Jak šel čas s plzeňskou poštou? Dokážete k následujícím letopočtům přiřadit události? Jednotlivé položky přetáhněte k odpovídajícímu letopočtu myší.
Podívejte se pozorně na následující obrázek z roku 1899. Tyto dvě budovy se nacházejí v Plzni dodnes. Zjistěte pomocí internetu, o jaké budovy se jedná a kde je najdeme. Jak se změnilo prostranství před C. K. poštovní budovou? Co tam oproti původní podobě najdeme dnes?
Takto vypadala jedna z místností C. k. poštovní budovy, kterou jste viděli na obrázku výše. Poznáte, jaké zařízení mají zaměstnanci pošty na stole před sebou? Pomocí jakého systému znaků se posílaly zprávy prostřednictvím těchto přístrojů? Pokud tápete, pokuste se najít odpověď na internetu. Zkuste pomocí této abecedy zapsat své jméno.
Jak funguje telegraf? Co má společného se slavnou lodí Titanic? A co je to dálnopis? To vše se dozvíte v následujícím videu.
Víte, na jakém principu fungují telefony? K čemu sloužily a jak vypadaly první telefonní ústředny? A jak probíhal vývoj od prvních telefonních přístrojů až po moderní smartphony? Podívejte se na následující video a dozvíte se více.
A na závěr jeden speciální úkol pro ty, kdo rádi luští. Ve videu věnovaném telegrafu jste zaslechli pojem Morseova abeceda. Zašifrovali jsme vám do ní tři zvláštní termíny, s nimiž se můžete setkat na poště. Pokuste se je rozluštit a pomocí internetu zjistěte, co znamenají.
/.–./—/…/-/./ /.-././…/-/.-/-./-/./
/.-././-.-/—/–/.-/-./-../—/
/./-..-/.—/.-././…/…/ /–/.-/../.-../ /…/./.-./…-/../-.-././